Hned z kraje musím prozradit, že je mi (hned po košili a kabátu) nejbližší politická pravice, a ačkoliv ta čistokrevná v české vládní i parlamentní politice pohříchu chybí, pořád raději vidím za naším politickým kormidlem současnou koalici než předchozí socialisty. To však mluvím spíše o „ideovém“ směru jako takovém, při pohledu na konkrétní politiky se má relativní spokojenost rychle vytrácí.
Sem tam si šťournu i do jiných postaviček českého politického bahňáku, ale nebude od věci začít pitvat tlející rybu od hlavy. Pan Topolánek je sice se mnou o poznání názorově kompatibilnější než předchozí čtyři předsedové vlád, ale sympatií k němu i tak mnoho nechovám. Není mi u něj většinou jasné, čí zájmy zastává a za jakými zásadami si skutečně stojí. Z vnějšího pohledu mi jako reprezenant ČR bohužel připadá nevýrazný a nespolehlivý.
Už jsem si do určité míry zvykl na skutečnost, že naši politici jsou neslavní mistři slovních klišé a nadužívaných (a často špatně pochopených) cizích termínů, které tak tvoří hlavní ingredienci jejich blátivého vyjadřování. Přesto musím občas kroutit hlavou nad perlami typu:
„Já si s tím takto jednoduše nehraji, není podle mě úplně přijatelné to spojovat. Ale pro poslance, kteří mají v tomto svobodnou volbu, to může být určitý aspekt, který bude při tom rozhodování spolupůsobit.“
Tohle není autentický záznam rozhovoru hospodských „filosofů“ čtvrté cenové, nýbrž vyjádření našeho hlavního vládního kormidelníka k naznačené souvislosti mezi vyslovením podpory Lisabonské smlouvě a schválením umístění amerického radaru na našem území. Je evidentní, že se vláda přesně tímto způsobem snaží kupčit (nebo možná přesněji vydírat), jenže to Topolánek jaksi nechce říci na plnou hubu. A tak vypouští zasmrádlou mlhu aspektů a spolupůsobení.
Dalším příkladem budiž premiérův postoj k letošní olympiádě. Co si budeme povídat, komunistická Čína není zrovna nejlepším místem pro pořádání olympiády, duch této země jde doslova proti duchu olympijskému. V poslední době pak Čína schytává hodně kritiky za okupaci Tibetu, obecné nerespektování lidských práv a pokračující omezování svobody slova. Naše vláda dala hlavy dohromady a svému předsedovi doporučila protestně vynechat svou účast na zahájení olympijských her. Ten svolil, ale s tím, že se na hry stejně pojede podívat, jen o pár dní později.
To jim to pašák nandal, pohrobkům Mao Ce-Tunga! Čin hodný chytré horákyně.
A to není vše! Na sako si „hrdinně“ připnul odznáček s vlaječkou Tibetu (který si prý poveze i na hry), čímž údajně pobouřil čínskou vládní garnituru, která ho ostentativně škrtla ze všech svých seznamů papalášských rautů a večírků. Škoda jen, že Topolánek své sympatie Tibetu a antipatie Číně nevyjadřuje nějakým zásadnějším a hmatatelnějším způsobem. Jestlipak svůj údajně kritický názor řekl do očí představitelům čínské vlády při jejich poslední návštěvě v Praze? Proč třeba nenavrhne (byť jen částečné) embargo na čínské výrobky? Nebo proč na protest nestáhne naše velvyslance v Číně?
Lze namítnout, že olympiáda je akce sportovní a tudíž by se do ní neměla míchat politika. Bohužel jde o akci takových rozměrů, že její nezpolitizovanost spadá do kategorie zbožných přání. A náš premiér se svými postoji k olympiádě rozhodně apolitický není. Proč to ale dělá tak polovičatě, nebo (alespoň já mám ten dojem) dokonce jen naoko?
To má snad být ten příslovečný „chlap z gulema“?
Předseda ČSSD a poslanec Jiří Paroubek se po svém návratu z Ruska netajil se svým dobrým pocitem z právě dokončené mise. V průběhu několika dnů se opakovaně setkal s vedením strany Spravedlivé Rusko a se sestrou nedávno zvoleného budoucího ruského prezidenta Dmitrije Medveděva, která je významnou členkou předsednictva Strany socialistických žen Ruska. Novinářům, kterým se představil v darované generálské uniformě, sdělil, že: „vedle projednávání záležitostí okolo vstupu do Socialistické internacionály a výměny zkušeností v oblasti plánovitého hospodářství byla nejdůležitějším bodem našich jedání s ruskými zástupci radarová základna na území České republiky.“
Kromě již předjednané dohody o výstavbě byly novinářům po příletu sociálních demokratů do Prahy představeny v hrubých rysech i technické parametry zamýšleného radaru. Vnější geometrie detektoru je optimalizována s přihlednutím na jeho umístění v české kotlině a při jeho kontrukci byla uplatněna řada unikátních technologií vyvinutých ruskými inženýry z celého světa. O přesném místě se zatím pouze spekuluje, ale jako nejpravděpodobnější se jeví návrh na využití areálu v oblasti Ralsko, který ještě z minulosti disponuje odpovídající infrastrukturou.
Poslanec J. Paroubek na tiskové konferenci v pražské Ruzyni vyjádřil svou spokojenost s dosavadním průběhem jednání: „Tuto svou návštěvu hodnotím vedle mých cest do Číny a na Kubu jako jednu z nejúspěšnějších. Dokazujeme našim voličům, že politika ČSSD není založena jen na slibech. Premiér Topolánek bude o plánu Ruska informován v nejbližší době. Předpokládám, že přehodnotí politické aktivity opoziční ČSSD, které nedávno neprávem nazval ‚obstrukčními‘, a ocení náš aktivní přístup k zahraniční politice ČR.“
Vedle Jiřího Paroubka by se v nadcházejících jednáních rád angažoval také předseda KSČM Vojtěch Filip. „Udržování dobrých vztahů s Ruskem je pro nás důležitou prioritou. Tato velmoc již mnohokrát v minulosti prokázala, jak důležitým je nám všem spojencem, bratrem a velkým vzorem. Umožnit mu vybudovat vojenskou základnu s radarem na našem území chápu téměř jako naši národní povinnost a důležitý příspěvek ke globální bezpečnosti. Rozhodně půjde o mírový počin, narozdíl od amerického radaru, který bude jistě dříve či později zneužit k zištným cílům válečných štváčů z USA.“