Ondoň trucovitý

Ondoň trucovitý

Ondoň trucovitý, latinsky isineum truculentum, je poměrně nově popsaný druh ondoně, který se vyznačuje nápadně infantilními reakcemi na jakýkoliv podnět připomínající omezení, pravidlo nebo doporučení. Jeho evoluce probíhala dlouhou dobu v těsném sousedství starších fosilních forem, zejména v okolí tzv. klausových nalezišť.

Výskyt: Nejčastěji se vyskytuje v Praze a okolí, obzvláště vyhledává přítomnost kamer mikrofonů a jiných audiovizuálních zařízení. Je schopen se neočekávaně zjevovat všude, kde se hovoří na téma „veřejný zájem“, „emise“, „omezení“, „regulace“ nebo „klimatická politika“. V období tzv. předvolebního tahu vytváří menší smečky zvané motokolonie (a sdružují se takto např. i s ondoni benzínovými, k nimž je váže bezmezná afinita). Tyto smečky se rituálně shlukují převážně kolem dopravních značek, parkovišť a komínů.

Popis: Tělo má uhlazené, na první pohled téměř s fyziognomií dospělce, avšak při bližším pozorování je patrné, že vnitřní kostra i chování zůstaly na úrovni prepubertálního stádia. Dosavadní výzkumy naznačují, že tato tzv. klausotropní neotenie je důsledkem nedokončené fáze oddělení od původního guruorganismu. Z téhož důvodu není zcela dovivinuta ani centrální nervová soustava – podstatnou část mozkové dutiny vyplňuje tzv. frackovitý podvěsek mozkový, determinující chování tohoto druhu.

Hlava ondoně trucovitého je uzpůsobena k prudkému zavrtění při každé zmínce o pravidlech. Dolní pysk je evolučně vyvinut k našpulení a mimika obličeje k výrazným uraženým nebo ironickým grimasám. Jeho zvukový projev lze připodobnit ke kombinaci poštěkávání ratlíka a kňučení opuštěného štěněte čivavy.

Potrava: Živí se primárně pocitem, že mu někdo něco bere. Za nejvýživnější potravu považuje zákazy, návrhy zákazů, náznaky zákazů a také záležitosti, které zákazem nejsou, ale po dostatečně uraženém výkladu by se tak daly chápat. V nouzi přežije i na větě „už si dneska jeden nemůže ani…“, kterou dokáže doplnit libovolným dodatkem od cigarety, přes jmenování ministra až po atmosférický osmiválec.

Jako doplněk stravy pravidelně užívá silný vývar z květů narcisů, přesto (nebo možmá práve proto) že má na něj halucinogenní účinky.

Základní rysy a schopnosti: Ondoň trucovitý má morbidně zbytnělé ego, zakrývající hluboký pocit méněcennosti a mimořádně vyvinutý trucreflex. Ten se spouští automaticky, bez účasti vyšších mozkových funkcí, jakmile okolní svět naznačí, že individuální libůstka jedince tohoto druhu nemusí být zároveň nejvyšší formou civilizačního práva. Vývojová linie ondoně trucovitého patrně ustrnula ve fázi, kdy mládě pochopí význam slova „ne“, nicméně není schopno přijmout, že by se mohlo vztahovat i na něj.

Zvláštním rozpoznávacím znakem je schopnost vydávat vzdor za argument. Narazí-li tento ondoň na pravidlo, odborný konsensus, emisní limit, klimatickou politiku, stanovisko prezidenta nebo prostou institucionální překážku, nezabývá se jeho smyslem, nýbrž tím, zda ji lze dostatečně nahlas odmítnout. Místo polemiky pak předvádí rituální odmlouvání: čím vážnější téma, tím sveřepější našpulení pysku a kroucení hlavou.

Jeho případná argumentace probíhá ve třech základních stadiích. V prvním stadiu tvrdí, že žádný problém neexistuje. Ve druhém stadiu připouští, že problém možná existuje, ale rozhodně za něj nemůže on. Ve třetím stadiu prohlásí, že i kdyby za něj mohl, nikdo mu nebude říkat, co má dělat.

Rozmnožování: Je bezpohlavní, rozmnožuje se především opakováním křivdy. Reprodukční rituál probíhá tak, že jeden exemplář splňující znaky pohlavní zralosti pronese větu typu „oni nám chtějí zakázat XXX“ a během několika minut se z blízkého okolí vylíhnou další exempláře v larválním stádiu, které sice neznají podstatu vyřčené záležitosti, ale zato ji velmi striktně odmítají.

Mláďata se následně učí nápodobou. Nejprve odmítají zeleninu, později cyklopruhy a v období formální dospělosti pak povyšují odmítání na smysl svého života.

Ostatní: Přirozeným nepřítelem ondoně trucovitého není elektromobilita, jak se dříve soudilo, nýbrž přítomnost dospělých jedinců jiných druhů, se kterými není schopen efektivní komunikace.

V jedné z raných studií tohoto dlouho neznámého druhu byla formulována hypotéza, že ondoň trucovitý disponuje schopností ve velmi krátké době (do 24 hodin) ovlivnit globální klima. Pozdější výzkum odhalil, že se jednalo o vědecký podvrh.

Ondoň benzínový

Ondoň benzínový

Ondoň benzínový, latinsky isineum octanum, je nápadný, hlučný a velmi sebevědomý druh ondoně se silným syndromem rasové i jiné nařazenosti, který byl původně považován za nepříliš užitečný dopravní prostředek. Až podrobnější výzkum ukázal, že se jedná o živočicha s výrazně specifickou fiziologií a projevy.

Výskyt: Vyskytuje se především v blízkosti rychlých vozidel, fotografických objektivů, internetových komentářů a všeho, co se výrazně leskne, případně voní po fosilních palivech nebo výfukových zplodinách. V současné době – z vědci dosud neodhalených důvodů – obývá hustý zelený biotop, ze kterého vytěsnil původní červený druh. Jeho přirozenými místy výskytu jsou také garáže, moštárny, sociální sítě a před nedávnou dobou také Evropský parlament, kde však působil poněkud invazivně, zejména pokud se v okolí projednávaly emisní normy.

Popis: Tělo je aerodynamické, povrch petrolejové barvy výrazně leštěný. V případě potřeby umocňuje aerodynamický účinek předpažením napnuté pravé přední končetiny. Hlava bývá natočena tak, aby na ni dopadalo co nejvíce světla. Srst se nevyskytuje, byla evolučně nahrazena hladkou povrchovou úpravou, po které vše snadno sklouzne nebo steče.

V hranatém kosterním celku je sice přítomna i páteř, ale některé výzkumné týmy se dosud přou, zda jde o páteř biologickou, nebo pouze o designový doplněk, tudíž tento druh není řazen mezi obratlovce. Při pohybu vydává hluboké dunivé zvuky, jejichž informační hodnota je nízká, ale akustický dojem vyvolává značný.

Potrava: Živí se vysokooktanovým benzínem a nejlépe se mu dýchá v mediálním prostoru. Svou psychickou rovnováhu čerpá z pozorností jiných živočišných druhů a z obdivu primitivnějších vývojových stádií samiček i samečků druhu homo sapiens. V zajetí přijímá také lajky, sdílení a naaranžované fotografie s naleštěnými vozy.

Základní rysy a schopnosti: Ondoň benzínový je mistrem stádního rituálu zvaného „průjezd středem“. Tento rituál spočívá v pomalém objevení se na scéně, krátkém zrychlení neočekávaným směrem, hlasitém zavrčení a následném očekávání, že ostatní živočichové spontánně uznají jeho dominanci. Dle dlouhodobých pozorování však tato strategie nebývá příliš úspěšná.

Je také nedostižným mistrem výmluv. Je např. schopen jinému ondoňovi ukrást červené jablko a když je následně přistižen při jeho konzumaci, s vážným výrazem tvrdí, že je to jeho vlastní žlutá hruška, kterých má ve své noře plný košík, aby se pak o týden později dušoval, že ovoce nikdy v životě nejedl, protože je výhradní masožravec (jak každý přeci musí vědět). Následující den prohlásí, že i kdyby to náhodou bylo jablko někoho jiného, svým hrdinským činem dotyčného zachránil před smrtí přežráním.

Jeho nervová soustava je velmi citlivá na slova „zelená“, „emise“, „veřejná doprava“ a „společná pravidla“. Při jejich zaslechnutí se mu rozšíří zorničky, zrychlí tep a začne produkovat obranné toxické výpary.

Rozmnožování: Probíhá metamorfózou prostřednictvím sociálních sítí a spřátelených médií, kde samec tohoto druhu vypouští do okolí vizuálně výrazné signály. Ty jsou následně přebírány zárodky (ty se zřejmě samovolně oddělují jako nejnižší frakce při zpracování ropy), kteří dosud nevlastní samostatné teritorium, ale již mají utvořen názor na jeho minimální objem. Tyto signály nové jedince vývojově formují, málokdy se však dožijí skutečné dospělosti.

Ostatní: V odborné literatuře se vedou spory, zda ondoň benzínový patří mezi společenské, tažné nebo dekorační druhy. Nejnovější výzkumy připouštějí možnost, že jde vývojově o gigantickou formu přechodného článku mezi poloparazitem a parazitem.

Ondoň prostolidový

Ondoň prostolidový

Ondoň prostolidový, latinsky isineum pitomium, je mimořádně hlasitý a neužitečný druh ondoně, který se vyznačuje schopností opakovat jednoduché zvuky tak dlouho, dokud část okolí (typicky ta mentálně nesmělá) nezačne nabývat dojmu, že jde o myšlenku.

Výskyt: Jde o zavlečený silně invazivní druh. Původní zemí výskytu bylo Japonsko, kde měl velmi omezenou možnost šíření a lokalizoval se jako endemický druh v oblastech rumišť, skládek a popelnic. V současné době je k nalezení v Evropě a jeho nejhojnější výskyt byl zaznamenán na náměstích, v televizních studiích a v místech veřejných diskusí. Jako vábnička, po které se vždy brzy objeví, na něj působí slova či sousloví „migrace“, „Brusel“, „dávky“, „pomoc napadenému“, „referendum“ a „obyčejní lidé“. Jeho teritoriální nároky jsou značné, přestože umí tuto svou tendenci maskovat za snahu, že pouze hájí teritorium ostatních.

Popis: Tělo je kompaktní, se silně vyvinutým hlasovým vakem, který je nejdůležitějším orgánem tohoto druhu a u některých jedinců jeho tkáň přebírá větší část funkcionalit mozku. Oči s panoramatickým viděním jsou uzpůsobeny k vyhledávání nejbližších kamer a mikrofonů. Ústa a hlasový orgán mají zvláštní stavbu umožňující produkci několika úderných hesel současně, aniž by mezi nimi musela existovat logická souvislost.

Potrava: Jde v zásadě o mrchožrouta. Živí se strachem, resentimentem, nejasným pocitem ohrožení a lacinými recepty na složité problémy. V posledních letech se mu nebývale daří, neboť ve svém okolí nalézá poměrně velké množství této potravy. V nouzi požírá také petiční listiny a státní příspěvky.

Základní rysy a schopnosti: Ondoň prostolidový je vybaven unikátním adaptivním mechanismem: jakmile narazí na problém, který nelze vyřešit jednou větou, okamžitě jej přemění na otázku, zda se k němu má vyjádřit lid. Tím se vyhne nutnosti problém chápat, či dokonce řešit.

V slovní interakci s dalšími jedinci využívá ochrannou techniku tzv. intelektuální mimikry.Ta spočívá v tom, že svou argumentační prázdnotu vyplňuje kromě chorobného blábolení šustěním štosu potištěných papírů, které za tímto účelem neustále nosí s sebou.

Jakožto mistr v předstírání je také schopen vytvářet iluzi, že mluví jménem většiny, a to i v situaci, kdy právě stojí v koutě a mumlá si sám pro sebe.

Rozmnožování: Rozmnožuje se především pučením z jednoduchých sloganů. Jeden slogan dá vzniknout dalšímu, ten dalším třem a po několika generacích exponenciálně vzniká celé hnutí. Mláďata jsou zpočátku nerozlišitelná, neboť všechna vydávají stejný kolektivní zvuk a odívají se do stejné modro-červeno-bílé trikolóry. Většina jedinců si pak svou nerozlišitelnost zachová i v dospělosti, jejich společným rozlišovacím fyziologickým znakem nicméně bývá počet zubů ne větší než 7.

Ostatní: Při dlouhodobém pozorování bylo zjištěno, že ondoň prostolidový nepoužívá jím oblíbené referendum jako nástroj rozhodování, ale pouze jako bičík k pohybu v mediálním prostředí, kde se mu obecně daří nejvíce.

Ze své původní domoviny a přirozeného habitatu, si přinesl svou zálibu ve válcových odpadních nádobách. Ta se projevuje tím, že si vytváří hnízda ve tvaru několika propojených popelnic, v nichž se cítí nejpřirozeněji.

Ondoň přitakávač

Ondoň přitakávač

Ondoň přitakávač, latinsky isineum assentator, je zdánlivě mírumilovný druh, jehož potenciální nebezpečnost spočívá v behaviorální submisivitě vůči jiným druhům ondoňů a s tím spojenou absencí pocitu zadpovědnosti za cokoliv..

Výskyt: Není vázán na žádný konkrétní biotop (byl spatřen v akademických i firemních objektech, politicky exponovaných prostorech atd.), specifickým prvkem jeho výskytu je, že obývá blízké okolí vůdců ondoních smeček. Žije vždy v těsné symbióze s nějakým větším a dominantnějším druhem (specimen dominans, v poslední době především ondoněm krysoprasím) od něhož se vzdaluje jen naprosto výjimečně. Zoologové tento submisivní typ vztahu označují jako syndroma rectoproximitatis.

Popis: Dorůstá velikosti běžného ondoně, avšak nechodí vzpřímeně a tak působí výrazně menší. Vykazuje několik pozoruhodných anatomických zvláštností. Jeho obratle jsou spojeny mimořádně pružnými chrupavkami s minimálním obsahem pevných minerálů, které v případě krku umožňují vysokofrekvenční kývání hlavou bez známek únavy. V případě páteře pak umožňují zaujmout téměř libovolný tvar. Tento znak, známý jako vertebra flexibilis maximus, spolu s hladce šupinatou kúží pokrytou vrstvou slizu dovoluje jedinci přizpůsobit se tvarově i velmi úzkým otvorům bez patrné námahy.

Výraz obličeje bývá trvale vážný, s výrazně pokleslými tvářemi a žadonivým pohledem, což slouží tomuto tvoru jako účinná pasivní ochrana při pobytu mezi jinými ondoni, kteří ho díky tomu mylně považují za neškodného.

Potrava: Ačkoliv se tento druh v minulosti snažil přežívat mimo jiné i na kmenových buńkách a vykazoval při obstarávání potravy chování podobné hyenám, ve své přirozenosti je fakultativním koprofágem potravinového i myšlenkového traktu svého aktuálního speciminis dominantis. Konzumuje převážně již jednou jím natrávenou stravu i názory, které následně značně rozmělňuje a ve výrazně větším objemu opět vylučuje s mimořádnou chrlivostí (nejraději na veřejnosti).

Čerstvou potravu přijímá jen naprosto výjimečně a často ji po krátkém zpracování vyvrhuje. Experimentálně bylo prokázáno, že opakované podávání konkrétních čistých potravin nebo faktů z ověřitelných zdrojů vede u jedince tohoto druhu k značnému neklidu a snaze rychle změnit krmi či téma.

Základní rysy a schopnosti: Nejnápadnější vlastností je rezonanční synchronizace. Jakmile dominantní jedinec změní směr nebo názor, ondoň přitakávač provede během krátkého okamžiku stejnou změnu, často vedoucí ke kompletnímu přeladění celé argumentační soustavy. Přitom nevykazuje známky zmatení ani v případě, že nový postoj odporuje postoji předchozímu.

Další charakteristickou schopností je retroaktivní predikce. Tento ondoň dokáže velmi přesvědčivě vysvětlit, že přesně to, co se právě stalo, bylo od začátku jeho plánem. Starší výroky přitom považuje pouze za vývojové stadium současného názoru, bez ohledu na jejich konzistentnost. Při ohrožení aktivuje obranný reflex amnésia selectiva, během něhož zcela přestává rozpoznávat vlastní dřívější výroky. Obě tyto vlastnosti účinně adaptoval od ondoně krysoprasího, který je sám ovládá dokonale.

Rozmnožování: Mláďata se líhnou z náhodně kladených šupinatých vajec jako názorově neutrální. Teprve po vytvoření vazby na dospělého dominantního jedince si osvojují jeho slovník, gesta i argumentaci. Tento proces bývá překvapivě rychlý.

Ostatní: Ve volné přírodě se téměř nikdy nevyskytuje samostatně. Pokud je dlouhodobě oddělen od svého vůdčího hostitele, stává se neklidným, bezcílně bloudí a vydává zmatené zvuky vzdáleně připomínající samostatný názor. Tento stav však bývá pouze přechodný a po nalezení nového dominantního jedince rychle odezní.

Byla u něj zaznamenána nejvyšší kadence prázdných vět v celé živočišné říši.

Ondoň sebeklamný

Ondoň sebeklamný

Ondoň sebeklamný, latinsky isineum grandiosus, je silně sebestředný a sebevědomý druh ondoně, u kterého se v průběhu evoluce zcela vytratila hranice mezi objektivní realitou a retušovaným obrazem sebe sama i představ o okolním světě. Tento výrazný úkaz tuzemské fauny je nebezpečný především tím, že způsobuje značné materiální škody.

Výskyt: Prvotní endemický výskyt byl zachycen na nevelkém hnojišti severně od Brna, později se tento druh rozšířil dále na západ. Nejčastěji se vyskytuje v biotopech s vysokou koncentrací lesklých ploch, ve kterých se může zálibně pozorovat, a v bezprostřední blízkosti centrálních zásobáren, sýpek apod, které s oblibou vyprazdňuje (paradoxem je, že dříve dohlížel na jejich doplňování). Fyzicky ho lze lokalizovat jen s obtížemi, jelikož se neustále přesouvá tam, kde je zrovna nejpříznivější světlo. Zvláštní oblibu má pak ve virtuálním prostoru sociálních sítí, kde se cítí obzvláště komfortně a bezpečně.

Popis: Tělo má na pohled vždy dokonale upravené, barevné peří natupírované a nápadně načechrané, drápy pečlivě zaostřené atd., čímž se snaží zakrývat skutečný věk i svoji nadměrnou hmotnost. Pravá fyziognomie ondoně sebeklamného je však doposud vědeckou záhadou, neboť jej ještě nikdo nespatřil bez silné krycí vrstvy a maskovacích zabarvení a pro jeho úskočnost a přelétavost se ho nedaří odchytit za účelem důkladnějšího prozkoumání.

Šíří kolem sebe specifické feromony, které ho v očích kognitivně méně stabilních jedinců činí ještě hezčím a chytřejším. Zarudlý artikulační otvor specifického tvaru je uzpůsoben k neustálému chrlení střídavě sebechvály a kritiky ostatních, zatímco dolní čelist a tváře jsou evolučně výhodně fixovány v mimickém výrazu permanentní přidrzlosti a falešného úsměvu. Hlasový projev je pronikavý a neochvějně sebevědomý.

Potrava: Zkonzumuje téměř cokoliv, co je k dispozici. Není schopen lovu ani pěstování, obživu získává formou výběru (nikoliv sběru) a čerpáním komunitních zásob vytvořených jinými společenstvími. Svou potravu si hojně dochucuje tzv. lajky a selfíčky, obzvláště rád si vždy pochutná na cizím peří. Naopak je silně alergický na tvrdé plody, které nedokáže snadno rozmělnit svým artikulačně-požívacím ústrojím. Pokus o krmení tohoto ondoně elementárními potravinami s doloženým původem u něj vyvolává dávivý reflex a agresivní záchvaty tzv. dieta demagogica.

Základní rysy a schopnosti: Ondoň sebeklamný disponuje dominantním obranným mechanismem, založeným na unikátní kombinaci autocriticae absentia a anosognosia moralis, tudíž není absolutně schopen revidovat vlastní výroky, činy, ani rozpoznat vlastní selhání. Pokud je přistižen při omylu, manipulaci, lži nebo drancování komunitních zásob, jeho nervová soustava tuto informaci okamžitě přepíše do podoby záslužného či dokonce hrdinského činu, který pouze zlé a nepřející okolí nepochopilo. V případě nouze je schopen totéž interpretovat jako vinu někoho jiného.

Vyznačuje se také fenoménem zvaným asymetrická erudice. Dokáže s arogantní jistotou a poučným tónem rozebírat nejsložitější problémy ekosystému, ačkoliv jeho skutečné kognitivní schopnosti k danému tématu sotva převyšují znalosti kobylky luční (houpací). Na podobné úrovni funguje jeho jazykový aparát – navenek předstírá, že je schopen plynule komunikovat s jinými přespolními druhy, v praxi se však jeho lingvistická výbava omezuje na několik nesourodých zvuků (např. „ví vil sí“) a v případě snahy druhé strany o další komunikaci obvykle bleskurychle prchá do okolního podrostu.

V dobách hojnosti se snaží opanovat nejvydatnější teritoria, která následně vydrancuje, zanechá po sobě značný nepořádek a nakonec tuto paseku opouští, aby se uchýlil do nedalekého stínu. Pokud je vypleněná oblast obsazena jedinci jiného druhu, ondoň sebeklamný na ně z bezpečného povzdálí vytrvale a hlasitě vřeští a vyzývá je, aby zanechanou spoušť dali dopořádku. V případě, že se tak stane, má tendenci dotyčné území znovu obsadit a jeho aktuální stav vydávat za svou zásluhu, která mu dává právo ho užívat.

Rozmnožování: Reprodukční strategie nespočívá v dělení buněk, nýbrž v násobení dluhů. Místo produkce vlastních embryí loví jednodušší organismy s dosud nevyvinutým nervovým systémem a pomocí tzv. dluhopisového inkubátoru jim poskytne potravu pro jejich další tělesný a duševní rozvoj (který je však ukončen poměrně záhy). Takto vytvořený tzv. sledující roj si díky tomu zaváže doživotní věrností, ale již mu neprozradí, že inkubátor je provozován díky prostředkům, které bude muset nastřádat následující generace.

Ostatní: Ondoň sebeklamný má v přírodě nezastupitelnou roli. Slouží jako výrazná disturbance a sukcesní spouštěč pro rozvoj nových populací a zvyšování variability fauny i flóry, podobně jako to dokáží rozsáhlé přírodní požáry nebo živelné pohromy.

U projevů předstírání tohoto ondoně dosud nebylo definitivně objasněno, do jaké míry sám svým tvrzením a představám věří. Současné odhady ondoňologů se pohybují mezi 97-99%.

Ondoň krysoprasí

Ondoň krysoprasí

Ondoň krysoprasí, latinsky isineum ratoporcum, je velice expanzivní, pažravý a škodlivý druh ondoně. Má silný sklon ovládat jiné poddruhy ondoňů.

Výskyt: Pochází z jihoslovenských močálů v povodí Dunaje, jeho krátkodobý výskyt byl kdysi zaznamenán i ve Francii a Švýcarsku, později i v Maroku, kde byl však místními domorodci vyhuben. Na naše území se rozšířil koncem minulého století, některé prameny hovoří o tom, že sem byl zavlečen proti své vůli.

Pro své rozsáhlé parazitické schopnosti je od roku 2013 veden jako krajně nebezpečný invazivní druh, z čehož plynou občasné snahy o jeho vyhubení, případně zahnání do lokality původního výskytu. Zvláštností je, že ačkoliv žije (ve shodě s původním biotopem) především v hlubokých bažinách (v doupatech vystlaných vatou), občas staví hnízda, nápadně se podobající čapím, aby poté předstíral, že nejsou jeho.

Popis: Hlava podobná krysí, drobná těkavá očka a výrazné uši a čelo podobné makakovi. Krátká srst neurčité barvy. Výška okolo 170 cm, ale snaží se před svým okolím působit větším, než ve skutečnosti je. V přítomnosti schopnějších živočišných druhů však naopak vypadá mnohem menší.

V dospělosti dosahuje hmotnosti zhruba pěti průměrných sviní domácích, ale s věkem toto číslo roste.

Potrava: Je to velmi nevybíravý všežravec. Živí se především řepkou, včelami a motýly, má také rád sysly. Jeho činnost však způsobuje značné škody v zemědělství. Kromě toho je schopen během krátké doby vyčerpat velké množství zdrojů z poměrně širokého okolí svého teritoria, v některých případech až na územích srovnatelných s Evropou.

Základní rysy a schopnosti: Má mimořádné schopnosti předstírání, ve kterých předčí i chameleóna, strašilku, vačici viržinskou nebo chobotnici. S posledně zmíněným živočichem má dle biologů společného dokonce ještě mnohem více, než napovídaly původní výzkumy, v současné době se jedná o předmět probíhajícího bádání.

Velmi důsledně chrání svoje teritorium i zásoby. Mezi laickou i odbornou veřejností je proto někdy lidově nazýván „hovado urputné“. Zároveň se velmi nerad pohybuje na cizím území, proto svůj pelech opouští raději za tmy nebo za doprovodu ochočených statnějších ondoňů. I v jiných ohledech se obecně vyznačuje mimořádnou zbabělostí.

S tím souvisí i to, že ačkoliv se sám považuje za alfa-samce, ve skutečnosti je behaviorálně řazen do speciální kategorie analfabeta-jedinců, což znamená, že v přitomnosti skutečných alfa-samců vykazuje naprostý opak chování beta-samců.

Nerad spolupracuje s jinými živočišnými druhy. V minulém století bylo nicméně zaznamenáno intenzivní kooperativní chování s příbuzným druhem isineum estebacus, dnes již údajně vyhynulým. Občas za spoluprácí vydává chování, které je však ze své podstaty parazitické, neboť po uspokojení svých potřeb napadené organismy opouští a ponechává je svému osudu, kterým je zpravidla pozvolný úhyn.

Komunikuje prostřednictvím zvláštních kňouravých zvuků, jejichž význam se zatím nepodařilo plně rozluštit, ale působí jako náhodná směs prvků komunikace několika příbuzných druhů ondoňů.

Rozmnožování: Původní informace v odborné literatuře uváděly u tohoto druhu množení dělením. To se záhy ukázalo jako zcela mylné, ondoň krysoprasí se naopak zásadně nikdy nedělí. Bohužel přesný způsob množení a následné péče o mláďata nebyl dosud spolehlivě zdokumentován, zčásti i proto, že má tendenci svá mláďata odkládat na neznámá místa.

Ostatní: V jeho genetické výbavě byla nalezena výrazná stopa příbuznosti s poddruhem ondoně rudého.

Má rád krácení všeho druhu, od srsti, přes ocásek až po to ostatní.

Na přelomu let 2025-26 byl blízko úplnému vyhubení, ale podařilo se mu zbabělým úprkem uniknout do tzv. imunitních mokřadů, mimo jiné za pomoci ondoně prostolidového, ondoně trucovitého a ondoně benzínového.

Kolik křesel se vejde pod Rathův zadek?

Kolik křesel se vejde pod Rathův zadek?

Téměř každá práce je náročná, když se dělá pořádně. Zdá se však, že do této kategorie nepatří vrcholné politické funkce. Jak jinak si lze vysvětlit, že v rozhovoru pro Lidové Noviny zareagoval nově zvolený středočeský hejtman David Rath na otázku o souběžném zachování své poslanecké funkce takto:

„Na 95 procent je to tak. Po tom zhruba měsíci a týdnu se ukazuje, že to lze obojí v pohodě zvládnout. Navíc se ukazuje, že je takový souběh funkcí výhodný pro kraj a i pro výkon funkce poslance.“

Svatá prostoto! Ve dvou větách na sebe bezelstně prozradit takové věci, to vyžaduje buď značnou tupost, nebo nadutou zaslepenost. Vzhledem k tomu, že pan Rath vystudoval medicínu, bude zřejmě z obecného hlediska poměrně inteligentní, takže u něj jednoznačně přichází v úvahu ta druhá možnost – povýšenecká arogance mu nedovolí vidět si na vlastní špičku nosu a slyšet zjevnou zhovadilost vlastních výroků, kterými se dobrovolně usvědčuje z prospěchářství, kariérismu a zřejmě i střetu zájmů.

Pro úplnost je třeba dodat, že ke svému poslaneckému mandátu zastává Rath v parlamentu další placenou funkci, předsedy sněmovního zdravotního výboru, za niž jen samotný příplatek vydá na jeden lehce nadprůměrný plat. Dále pak tamtéž působí jako místopředseda poslaneckého klubu ČSSD a stínový ministr zdravotnictví, ale tyto funkce lze považovat spíše jen za bezvýznamné nálepky. A konečně, kromě poslanectví a hejtmanství Středočeského kraje provozuje vlastní ambulantní praxi, působí na Interní klinice 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy jako odborný asistent a je jednatelem dvou firem.

V číslech to znamená zhruba 61000 platu poslance, 25000 příplatku za předsednictví sněmovního výboru, 30000 poslaneckých náhrad a téměř 90000 hejtmanského platu. Suma sumárum 206 tisíc, a to bez započtení platů a zisků z jeho (údajné) činnosti lékaře, které mi bohužel nejsou známy.

Rath je evidentně přesvědčen o tom, že ve funkcích, které zastává, přímá úměra neplatí. Tedy že doba a úsilí, které by do každé z nich měl vložit, se nesčítají, ale spíše jen dělí mezi to, co jim chce pan doktůrek laskavě věnovat. Neboť pokud by tomu tak nebylo, musel by si myslet, že den má nejméně 40 hodin, což si při jeho domnělé inteligenci zřejmě nemyslí a navíc, pokud sám tvrdí, že se to dá zvládnout v pohodě, pochybuji, že stráví denně prací o mnoho více než standardních 8 hodin.

Budeme-li tedy realističtí, o plném nasazení se ani u jedné z Rathovi svěřených funkcí hovořit určitě nedá. Ovšem pokud vím, nic jako poslanec nebo hejtman na částečný úvazek neexistuje, takže pan „krajskej“ se evidentně dopouští podvodu na zaměstnavateli (v tomto případě potažmo voličích) a porušování pracovní disciplíny.

Pokud jde o druhou půlku citovaného výroku, jedná se o upozornění na střet zájmů, případně záměru zneužití pravomoci veřejného činitele (viz §158 trestního zákona č. 140/1961 Sb.). Pokud by měl být určitý kraj nějak zvýhodněn tím, že jeho zástupce (ne-li přímo šéf) má slovo i v zákonodárném sboru, pak to určitě není správně. Což samozřejmě platí i naopak, nevidím důvod, proč by měl nějaký poslanec oproti ostatním profitovat z toho, že je ve vedení kraje. Dalším střetem zájmů jsou pak obě tyto funkce (poslanec a hejtman, dříve i ministr) vůči soukromým lékařským aktivitám Davida Ratha. Že by snad tento pán nevěděl o existenci zákona č. 156/2006 Sb.?

Myslím, že je nabíledni, proč se i po získání hejtmanského křesla drží exministr Rath svého poslaneckého mandátu jako hovno košile – imunita, která mu z pozice jeho členství v parlamentu ČR přísluší, se mu může jednou zatraceně hodit. Je to prozíravý člověk, ten pan Rath.