politika

Ondoň rudý

Bochi Ondoňologie , , , , 0 komentářů
Ondoň rudý

Ondoň rudý, latinsky isineum bolshevicum, je jedním z nejškodlivějších a nejpodlejších druhů nejen v rámci rodu ondoňovitých, ale i v celé zvířecí říši.

Výskyt: Je rozšířený prakticky po celém světě. Jeho početnější populace se vyskytují především na území dnešní Severní Koreje, Kuby, Číny, Ruska, Laosu, poměrně nedávno se přemnožil i na územích Venezuely, velkých částech Afriky, Nikaraguy a dalších. První výskyt této mutace byl zaznamenán před zhruba 150 lety na území Francie, o několik desetiletí později pak v Rusku, kde se následně přemnožil.

Popis: Tělo se strunou ve tvaru srpu (páteř tento druh nemá vyvinutou) a hlava připomínající kladivo. Kůže temně zarudlá, posetá bradavicemi. Má dlouhé prsty, ale krátké nohy. Je vybaven zbytnělým misantropickým a tlachavým mozkovým centrem a místo srdce má speciální aparát, řízený shora ústředním orgánem. Vylučuje vše jedním otvorem (tzv. princip jedné strany).

Potrava: Je všežravec, má velmi silný žaludek. Narozdíl od některých jiných ondoňů nemá ve zvyku tvorbu potravinových zásob ani nedisponuje schopností pěstování či chovu. Tento svůj nedostatek kompenzuje tím, že potravu odebírá ostatním živočichům (kteří pak mnohdy umírají hlady), pod záminkou sdílení. Sám jako jedinec toho sice není schopen, ale vytváří za tímto účelem větší hierarchická společenství a tzv. třídy.

Základní rysy a schopnosti: Užitečnými schopnostmi příliš neoplývá, ale zato o nich dokáže dlouze tlachat (pozn.: tlachání je odborný termín, označující způsob komunikace tohoto živočišného druhu).

Tváří se na první pohled mírumilovně, ale ve skutečnosti se nesnese na jednom teritoriu s žádnými jinými druhy. Toleruje je jen pokud není schopen se jich zbavit nebo to pro něj je výhodné, vždy však za cenu kontroly nad jejich zásobami. V případě, že zásoby dojdou, uchyluje se k likvidaci konkurenčního druhu.

Rozmnožování: Rozmnožuje se rychleji než krysy nebo trpaslíci. Je schopný – pozor, jedná se v tomto případě opět o terminus technicus, nikoliv vulgarismus – ojebat v krátkém čase velké množství dalších jedinců. Tato extenzivní strategie je pro něj klíčová, protože není jinak příliš plodný.

Ostatní: Kam šlápne, tam ani tráva neroste; někdy až mnoho desetiletí.

Nějakou dobu se tvrdilo, že na našem území byli ondoni rudí v souladu s platnými zákony vyhubeni, ale není tomu tak. Byli pouze dočasně zalezlí ve svých norách, v posledních letech začínají opět vylézat.

Ondoň krysoprasí

Bochi Ondoňologie , , , , , , 3 komentáře
Ondoň krysoprasí

Ondoň krysoprasí, latinsky isineum ratoporcum, je velice expanzivní, pažravý a škodlivý druh ondoně. Má silný sklon ovládat jiné poddruhy ondoňů.

Výskyt: Pochází z jihoslovenských močálů v povodí Dunaje, jeho krátkodobý výskyt byl kdysi zaznamenán i ve Francii a Švýcarsku, později i v Maroku, kde byl však místními domorodci vyhuben. Na naše území se rozšířil koncem minulého století, některé prameny hovoří o tom, že sem byl zavlečen proti své vůli.

Pro své rozsáhlé parazitické schopnosti je od roku 2013 veden jako krajně nebezpečný invazivní druh, z čehož plynou občasné snahy o jeho vyhubení, případně zahnání do lokality původního výskytu. Zvláštností je, že ačkoliv žije (ve shodě s původním biotopem) především v hlubokých bažinách (v doupatech vystlaných vatou), občas staví hnízda, nápadně se podobající čapím, aby poté předstíral, že nejsou jeho.

Popis: Hlava podobná krysí, drobná těkavá očka a výrazné uši a čelo podobné makakovi. Krátká srst neurčité barvy. Výška okolo 170 cm, ale snaží se před svým okolím působit větším, než ve skutečnosti je. V přítomnosti schopnějších živočišných druhů však naopak vypadá mnohem menší.

V dospělosti dosahuje hmotnosti zhruba pěti průměrných sviní domácích, ale s věkem toto číslo roste.

Potrava: Je to velmi nevybíravý všežravec. Živí se především řepkou, včelami a motýly, má také rád sysly. Jeho činnost však způsobuje značné škody v zemědělství. Kromě toho je schopen během krátké doby vyčerpat velké množství zdrojů z poměrně širokého okolí svého teritoria, v některých případech až na územích srovnatelných s Evropou.

Základní rysy a schopnosti: Má mimořádné schopnosti předstírání, ve kterých předčí i chameleóna, strašilku, vačici viržinskou nebo chobotnici. S posledně zmíněným živočichem má dle biologů společného dokonce ještě mnohem více, než napovídaly původní výzkumy, v současné době se jedná o předmět probíhajícího bádání.

Velmi důsledně chrání svoje teritorium i zásoby. Mezi laickou i odbornou veřejností je proto někdy lidově nazýván „hovado urputné“. Zároveň se velmi nerad pohybuje na cizím území, proto svůj pelech opouští raději za tmy nebo za doprovodu ochočených statnějších ondoňů. I v jiných ohledech se obecně vyznačuje mimořádnou zbabělostí.

S tím souvisí i to, že ačkoliv se sám považuje za alfa-samce, ve skutečnosti je behaviorálně řazen do speciální kategorie analfabeta-jedinců, což znamená, že v přitomnosti skutečných alfa-samců vykazuje naprostý opak chování beta-samců.

Nerad spolupracuje s jinými živočišnými druhy. V minulém století bylo nicméně zaznamenáno intenzivní kooperativní chování s příbuzným druhem isineum estebacus, dnes již údajně vyhynulým. Občas za spoluprácí vydává chování, které je však ze své podstaty parazitické, neboť po uspokojení svých potřeb napadené organismy opouští a ponechává je svému osudu, kterým je zpravidla pozvolný úhyn.

Komunikuje prostřednictvím zvláštních kňouravých zvuků, jejichž význam se zatím nepodařilo plně rozluštit, ale působí jako náhodná směs prvků komunikace několika příbuzných druhů ondoňů.

Rozmnožování: Původní informace v odborné literatuře uváděly u tohoto druhu množení dělením. To se záhy ukázalo jako zcela mylné, ondoň krysoprasí se naopak zásadně nikdy nedělí. Bohužel přesný způsob množení a následné péče o mláďata nebyl dosud spolehlivě zdokumentován, zčásti i proto, že má tendenci svá mláďata odkládat na neznámá místa.

Ostatní: V jeho genetické výbavě byla nalezena výrazná stopa příbuznosti s poddruhem ondoně rudého.

Má rád krácení všeho druhu, od srsti, přes ocásek až po to ostatní.

Na přelomu let 2025-26 byl blízko úplnému vyhubení, ale podařilo se mu zbabělým úprkem uniknout do tzv. imunitních mokřadů, mimo jiné za pomoci ondoně prostolidového, ondoně trucovitého a ondoně benzínového.

Ondoň zemní

Bochi Ondoňologie , , , , 0 komentářů
Ondoň zemní

Ondoň zemní, latinsky isineum humusum, je mimořádně zákeřný, nevzhledný a škodlivý druh ondoně.

Výskyt: Pochází z Českomoravské vysočiny, kde se dodnes občas vyskytuje, bývá však v posledních letech častěji k vidění v Praze a okolí. Jeho přirozeným biotopem jsou různá temná zákoutí.

Popis: Hruškoidní hlava velikostně srovnatelná se zbytkem hruškoidního těla je spojena s trupem přímo, bez krku, ke straně nakloněná. Počet brad: 2-5 dle aktuální části sezóny. Srst značně prořídlá. Má velmi ohebnou páteř, jedenkrát céčkovitě prohnutou. Dolní končetiny, u původního rodu isineum prisca využívané k chůzi, u tohoto druhu metamorfovaly do podoby parapodií, pozorovaných u některých druhů měkkýšů.

Speciální rozpoznávací znak: Vlevo dole má peroutku.

Potrava: Živí se především suchými listy tabáku a bylinkami v tekuté podobě. Má také rád sladké. V případě nouze se spokojí se slanou vodou aplikovanou nitrožilně.

Základní rysy a schopnosti: Své mimořádné spinální flexibility využívá při rektální skanderaci v cizích teritoriích východně od míst jeho přirozeného výskytu, především pak v oblasti Ruska a Číny. Oblastem na západ se naopak raději vyhýbá.

Pohybuje se stejně dobře na pevné zemi, na sněhu i na vodě. resp. stejně špatně. Vyznačuje se vysokou mírou mentální a názorové proměnlivosti, kterou sám prezentuje jako projev vysoké inteligence. Někteří badatelé to označují za jednu z jeho klíčových evoluční předností, znaky rozumového jednání v tom však nebyly ani po letech pečlivého výzkumu detekovány.

Jeho přirozená obezřetnost ho odrazuje od přímých střetů se silnějšími jedinci, vydává se proto pouze do oblastí výskytu nižších forem života.

Rozmnožování: Dosud ne zcela objasněno. Jedinci tohoto druhu nebyli nikdy spatřeni při činnostech, byť jen vzdáleně připomínajících rituál namlouvání nebo dokonce akt reprodukce, ačkoliv byly poblíž příbuzné samičky. Některých samiček a jejich druhotných pohlavních znaků se ondoň zemní dokonce panicky bojí. Nicméně studium jejich anatomie vede k předběžným závěrům, že se zřejmě rozmnožují prostřednictvím nepřímého přenosu genetické informace přes drobné parazity (takzvané ovčáčky křivé), kteří se přiživují na některém z orgánů tohoto druhu.

Ostatní:
Přestože se dle expertů nejedná o ohrožený nebo jakkoliv žádoucí druh, je chráněn zákonem.

Jedná se o první živočišný druh, u něhož byla zdokumentována imunitní reakce vedoucí k transformaci diabetes mellitus 2. typu na (u tohoto ondoně pro něj zcela neškodnou) debilitas totallus 1. typu.

Unijní máslo na hlavě

Bochi Politika a věci veřejné , , 1 komentář
Unijní máslo na hlavě

Ten spor se táhnul roky a nakonec dopadl, jak se dalo očekávat, tedy úplně stejně jako v řadě dalších podobných případů unijní normativní diktatury. Tentokrát došlo na pomazánkové máslo. Evropská osvícená vrchnost (která si říká Evropský soudní dvůr) „moudře“ rozhodla, že slovo „máslo“ v názvu tohoto potravinářského výrobku být nesmí, protože obsah mléčného tuku v něm je nižší než stanovených 80%. A jako v již spoustě předchozích podobných rozhodnutí se zaštiťuje ochranou spotřebitele (rozuměj ochranou lidí proti jejich vlastní blbosti).

Nevím, jestli za tím stojí klasické úřední diletantství, neznalost jazykového a kulturního prostředí konkrétního státu (v tomto případě ČR), nebo úmysl s ekonomickým pozadím. Dotyčným soudcům každopádně uniklo, že pomazánkové máslo je v češtině ustálené slovní spojení, něco jako terminus technicus a i když obsahuje slovo máslo, neznamená to, že musí jít o máslo jako takové, nebo že musí obsahovat máslo v jakémkoliv množství. Chyba je zřejmě především v tom, že někdo vůbec připustil explicitní překlad do jiného jazyka obsahující slovo máslo, ačkoliv v jiných evropských jazycích ustálené spojení v tomto tvaru a významu neexistuje. Bylo by proto zcela v pořádku, kdyby se tento výrobek musel v zahraničí jmenovat jinak, například smetanová pomazánka, ale proč ho přejmenovávat i v Česku, mi není jasné. Český spotřebitel ví, že pomazánkové máslo prostě není máslo; našinec tomu rozumí a neočekává, že po otevření krabičky na něj vykoukne nějaký jiný mléčný výrobek. Pokud tomu Lucemburačané, Francouzi,  Belgičané nebo Němci nerozumí, ať si zavedou svůj srozumitelný název, a kdokoliv, kdo bude chtít pomazánkové máslo do jejich země vyvážet, to bude muset respektovat. Tak je to v pořádku, ale proč se musí EU montovat do našeho čistě lokálního názvosloví a potažmo se snažit nás učit náš vlastní jazyk?

Kdyby alespoň Evropská Unie nemusela řešit mnohem závažnější problémy než nějaké slovíčkaření… Říkám si, co přijde na řadu příště? Burákové máslo, které dostane za uši po vzoru svého pomazánkového precedensu? Nebo snad kočičí jazýčky, které by mohly vést k pohoršení mezi milovníky zvířat? A co takhle španělští ptáčci – až nějaký unijní podržtaška přijde na to, že v nich není ptačího masa ani 1% a se Španělskem nemají vlastně nic společného, máme zaděláno na další problém. Nebo volské oko, které „podvodně“ imitujeme z vajec? Styďme se! Počkejte také, až se provalí, že ryby vlastně nemají žádné prsty, to teprv nastane hromadné přelepování obalů. A ani si už nezkouším představit, jaký skandál by mohly vyvolat dětské přesnídávky – vždyť se – minimálně co já pamatuji – z dětí nevyrábí!

Víte co, milí samozvaní ochránci mých zákaznických práv – v rámci spravedlnosti a rovnosti mezi národy a jazyky tímto otevřeně žádám, aby bylo Velké Británii Evropskou Unií zakázáno používat pro motýly termín butterfly, neboť dle veškerých dostupných odborných studií neobsahují ani zdaleka 80 % mléčného tuku.