Ondoň trucovitý

Ondoň trucovitý

Ondoň trucovitý, latinsky isineum truculentum, je poměrně nově popsaný druh ondoně, který se vyznačuje nápadně infantilními reakcemi na jakýkoliv podnět připomínající omezení, pravidlo nebo doporučení. Jeho evoluce probíhala dlouhou dobu v těsném sousedství starších fosilních forem, zejména v okolí tzv. klausových nalezišť.

Výskyt: Nejčastěji se vyskytuje v Praze a okolí, obzvláště vyhledává přítomnost kamer mikrofonů a jiných audiovizuálních zařízení. Je schopen se neočekávaně zjevovat všude, kde se hovoří na téma „veřejný zájem“, „emise“, „omezení“, „regulace“ nebo „klimatická politika“. V období tzv. předvolebního tahu vytváří menší smečky zvané motokolonie (a sdružují se takto např. i s ondoni benzínovými, k nimž je váže bezmezná afinita). Tyto smečky se rituálně shlukují převážně kolem dopravních značek, parkovišť a komínů.

Popis: Tělo má uhlazené, na první pohled téměř s fyziognomií dospělce, avšak při bližším pozorování je patrné, že vnitřní kostra i chování zůstaly na úrovni prepubertálního stádia. Dosavadní výzkumy naznačují, že tato tzv. klausotropní neotenie je důsledkem nedokončené fáze oddělení od původního guruorganismu. Z téhož důvodu není zcela dovivinuta ani centrální nervová soustava – podstatnou část mozkové dutiny vyplňuje tzv. frackovitý podvěsek mozkový, determinující chování tohoto druhu.

Hlava ondoně trucovitého je uzpůsobena k prudkému zavrtění při každé zmínce o pravidlech. Dolní pysk je evolučně vyvinut k našpulení a mimika obličeje k výrazným uraženým nebo ironickým grimasám. Jeho zvukový projev lze připodobnit ke kombinaci poštěkávání ratlíka a kňučení opuštěného štěněte čivavy.

Potrava: Živí se primárně pocitem, že mu někdo něco bere. Za nejvýživnější potravu považuje zákazy, návrhy zákazů, náznaky zákazů a také záležitosti, které zákazem nejsou, ale po dostatečně uraženém výkladu by se tak daly chápat. V nouzi přežije i na větě „už si dneska jeden nemůže ani…“, kterou dokáže doplnit libovolným dodatkem od cigarety, přes jmenování ministra až po atmosférický osmiválec.

Jako doplněk stravy pravidelně užívá silný vývar z květů narcisů, přesto (nebo možmá práve proto) že má na něj halucinogenní účinky.

Základní rysy a schopnosti: Ondoň trucovitý má morbidně zbytnělé ego, zakrývající hluboký pocit méněcennosti a mimořádně vyvinutý trucreflex. Ten se spouští automaticky, bez účasti vyšších mozkových funkcí, jakmile okolní svět naznačí, že individuální libůstka jedince tohoto druhu nemusí být zároveň nejvyšší formou civilizačního práva. Vývojová linie ondoně trucovitého patrně ustrnula ve fázi, kdy mládě pochopí význam slova „ne“, nicméně není schopno přijmout, že by se mohlo vztahovat i na něj.

Zvláštním rozpoznávacím znakem je schopnost vydávat vzdor za argument. Narazí-li tento ondoň na pravidlo, odborný konsensus, emisní limit, klimatickou politiku, stanovisko prezidenta nebo prostou institucionální překážku, nezabývá se jeho smyslem, nýbrž tím, zda ji lze dostatečně nahlas odmítnout. Místo polemiky pak předvádí rituální odmlouvání: čím vážnější téma, tím sveřepější našpulení pysku a kroucení hlavou.

Jeho případná argumentace probíhá ve třech základních stadiích. V prvním stadiu tvrdí, že žádný problém neexistuje. Ve druhém stadiu připouští, že problém možná existuje, ale rozhodně za něj nemůže on. Ve třetím stadiu prohlásí, že i kdyby za něj mohl, nikdo mu nebude říkat, co má dělat.

Rozmnožování: Je bezpohlavní, rozmnožuje se především opakováním křivdy. Reprodukční rituál probíhá tak, že jeden exemplář splňující znaky pohlavní zralosti pronese větu typu „oni nám chtějí zakázat XXX“ a během několika minut se z blízkého okolí vylíhnou další exempláře v larválním stádiu, které sice neznají podstatu vyřčené záležitosti, ale zato ji velmi striktně odmítají.

Mláďata se následně učí nápodobou. Nejprve odmítají zeleninu, později cyklopruhy a v období formální dospělosti pak povyšují odmítání na smysl svého života.

Ostatní: Přirozeným nepřítelem ondoně trucovitého není elektromobilita, jak se dříve soudilo, nýbrž přítomnost dospělých jedinců jiných druhů, se kterými není schopen efektivní komunikace.

V jedné z raných studií tohoto dlouho neznámého druhu byla formulována hypotéza, že ondoň trucovitý disponuje schopností ve velmi krátké době (do 24 hodin) ovlivnit globální klima. Pozdější výzkum odhalil, že se jednalo o vědecký podvrh.

Ondoň benzínový

Ondoň benzínový

Ondoň benzínový, latinsky isineum octanum, je nápadný, hlučný a velmi sebevědomý druh ondoně se silným syndromem rasové i jiné nařazenosti, který byl původně považován za nepříliš užitečný dopravní prostředek. Až podrobnější výzkum ukázal, že se jedná o živočicha s výrazně specifickou fiziologií a projevy.

Výskyt: Vyskytuje se především v blízkosti rychlých vozidel, fotografických objektivů, internetových komentářů a všeho, co se výrazně leskne, případně voní po fosilních palivech nebo výfukových zplodinách. V současné době – z vědci dosud neodhalených důvodů – obývá hustý zelený biotop, ze kterého vytěsnil původní červený druh. Jeho přirozenými místy výskytu jsou také garáže, moštárny, sociální sítě a před nedávnou dobou také Evropský parlament, kde však působil poněkud invazivně, zejména pokud se v okolí projednávaly emisní normy.

Popis: Tělo je aerodynamické, povrch petrolejové barvy výrazně leštěný. V případě potřeby umocňuje aerodynamický účinek předpažením napnuté pravé přední končetiny. Hlava bývá natočena tak, aby na ni dopadalo co nejvíce světla. Srst se nevyskytuje, byla evolučně nahrazena hladkou povrchovou úpravou, po které vše snadno sklouzne nebo steče.

V hranatém kosterním celku je sice přítomna i páteř, ale některé výzkumné týmy se dosud přou, zda jde o páteř biologickou, nebo pouze o designový doplněk, tudíž tento druh není řazen mezi obratlovce. Při pohybu vydává hluboké dunivé zvuky, jejichž informační hodnota je nízká, ale akustický dojem vyvolává značný.

Potrava: Živí se vysokooktanovým benzínem a nejlépe se mu dýchá v mediálním prostoru. Svou psychickou rovnováhu čerpá z pozorností jiných živočišných druhů a z obdivu primitivnějších vývojových stádií samiček i samečků druhu homo sapiens. V zajetí přijímá také lajky, sdílení a naaranžované fotografie s naleštěnými vozy.

Základní rysy a schopnosti: Ondoň benzínový je mistrem stádního rituálu zvaného „průjezd středem“. Tento rituál spočívá v pomalém objevení se na scéně, krátkém zrychlení neočekávaným směrem, hlasitém zavrčení a následném očekávání, že ostatní živočichové spontánně uznají jeho dominanci. Dle dlouhodobých pozorování však tato strategie nebývá příliš úspěšná.

Je také nedostižným mistrem výmluv. Je např. schopen jinému ondoňovi ukrást červené jablko a když je následně přistižen při jeho konzumaci, s vážným výrazem tvrdí, že je to jeho vlastní žlutá hruška, kterých má ve své noře plný košík, aby se pak o týden později dušoval, že ovoce nikdy v životě nejedl, protože je výhradní masožravec (jak každý přeci musí vědět). Následující den prohlásí, že i kdyby to náhodou bylo jablko někoho jiného, svým hrdinským činem dotyčného zachránil před smrtí přežráním.

Jeho nervová soustava je velmi citlivá na slova „zelená“, „emise“, „veřejná doprava“ a „společná pravidla“. Při jejich zaslechnutí se mu rozšíří zorničky, zrychlí tep a začne produkovat obranné toxické výpary.

Rozmnožování: Probíhá metamorfózou prostřednictvím sociálních sítí a spřátelených médií, kde samec tohoto druhu vypouští do okolí vizuálně výrazné signály. Ty jsou následně přebírány zárodky (ty se zřejmě samovolně oddělují jako nejnižší frakce při zpracování ropy), kteří dosud nevlastní samostatné teritorium, ale již mají utvořen názor na jeho minimální objem. Tyto signály nové jedince vývojově formují, málokdy se však dožijí skutečné dospělosti.

Ostatní: V odborné literatuře se vedou spory, zda ondoň benzínový patří mezi společenské, tažné nebo dekorační druhy. Nejnovější výzkumy připouštějí možnost, že jde vývojově o gigantickou formu přechodného článku mezi poloparazitem a parazitem.

Ondoň prostolidový

Ondoň prostolidový

Ondoň prostolidový, latinsky isineum pitomium, je mimořádně hlasitý a neužitečný druh ondoně, který se vyznačuje schopností opakovat jednoduché zvuky tak dlouho, dokud část okolí (typicky ta mentálně nesmělá) nezačne nabývat dojmu, že jde o myšlenku.

Výskyt: Jde o zavlečený silně invazivní druh. Původní zemí výskytu bylo Japonsko, kde měl velmi omezenou možnost šíření a lokalizoval se jako endemický druh v oblastech rumišť, skládek a popelnic. V současné době je k nalezení v Evropě a jeho nejhojnější výskyt byl zaznamenán na náměstích, v televizních studiích a v místech veřejných diskusí. Jako vábnička, po které se vždy brzy objeví, na něj působí slova či sousloví „migrace“, „Brusel“, „dávky“, „pomoc napadenému“, „referendum“ a „obyčejní lidé“. Jeho teritoriální nároky jsou značné, přestože umí tuto svou tendenci maskovat za snahu, že pouze hájí teritorium ostatních.

Popis: Tělo je kompaktní, se silně vyvinutým hlasovým vakem, který je nejdůležitějším orgánem tohoto druhu a u některých jedinců jeho tkáň přebírá větší část funkcionalit mozku. Oči s panoramatickým viděním jsou uzpůsobeny k vyhledávání nejbližších kamer a mikrofonů. Ústa a hlasový orgán mají zvláštní stavbu umožňující produkci několika úderných hesel současně, aniž by mezi nimi musela existovat logická souvislost.

Potrava: Jde v zásadě o mrchožrouta. Živí se strachem, resentimentem, nejasným pocitem ohrožení a lacinými recepty na složité problémy. V posledních letech se mu nebývale daří, neboť ve svém okolí nalézá poměrně velké množství této potravy. V nouzi požírá také petiční listiny a státní příspěvky.

Základní rysy a schopnosti: Ondoň prostolidový je vybaven unikátním adaptivním mechanismem: jakmile narazí na problém, který nelze vyřešit jednou větou, okamžitě jej přemění na otázku, zda se k němu má vyjádřit lid. Tím se vyhne nutnosti problém chápat, či dokonce řešit.

V slovní interakci s dalšími jedinci využívá ochrannou techniku tzv. intelektuální mimikry.Ta spočívá v tom, že svou argumentační prázdnotu vyplňuje kromě chorobného blábolení šustěním štosu potištěných papírů, které za tímto účelem neustále nosí s sebou.

Jakožto mistr v předstírání je také schopen vytvářet iluzi, že mluví jménem většiny, a to i v situaci, kdy právě stojí v koutě a mumlá si sám pro sebe.

Rozmnožování: Rozmnožuje se především pučením z jednoduchých sloganů. Jeden slogan dá vzniknout dalšímu, ten dalším třem a po několika generacích exponenciálně vzniká celé hnutí. Mláďata jsou zpočátku nerozlišitelná, neboť všechna vydávají stejný kolektivní zvuk a odívají se do stejné modro-červeno-bílé trikolóry. Většina jedinců si pak svou nerozlišitelnost zachová i v dospělosti, jejich společným rozlišovacím fyziologickým znakem nicméně bývá počet zubů ne větší než 7.

Ostatní: Při dlouhodobém pozorování bylo zjištěno, že ondoň prostolidový nepoužívá jím oblíbené referendum jako nástroj rozhodování, ale pouze jako bičík k pohybu v mediálním prostředí, kde se mu obecně daří nejvíce.

Ze své původní domoviny a přirozeného habitatu, si přinesl svou zálibu ve válcových odpadních nádobách. Ta se projevuje tím, že si vytváří hnízda ve tvaru několika propojených popelnic, v nichž se cítí nejpřirozeněji.

Ondoň přitakávač

Ondoň přitakávač

Ondoň přitakávač, latinsky isineum assentator, je zdánlivě mírumilovný druh, jehož potenciální nebezpečnost spočívá v behaviorální submisivitě vůči jiným druhům ondoňů a s tím spojenou absencí pocitu zadpovědnosti za cokoliv..

Výskyt: Není vázán na žádný konkrétní biotop (byl spatřen v akademických i firemních objektech, politicky exponovaných prostorech atd.), specifickým prvkem jeho výskytu je, že obývá blízké okolí vůdců ondoních smeček. Žije vždy v těsné symbióze s nějakým větším a dominantnějším druhem (specimen dominans, v poslední době především ondoněm krysoprasím) od něhož se vzdaluje jen naprosto výjimečně. Zoologové tento submisivní typ vztahu označují jako syndroma rectoproximitatis.

Popis: Dorůstá velikosti běžného ondoně, avšak nechodí vzpřímeně a tak působí výrazně menší. Vykazuje několik pozoruhodných anatomických zvláštností. Jeho obratle jsou spojeny mimořádně pružnými chrupavkami s minimálním obsahem pevných minerálů, které v případě krku umožňují vysokofrekvenční kývání hlavou bez známek únavy. V případě páteře pak umožňují zaujmout téměř libovolný tvar. Tento znak, známý jako vertebra flexibilis maximus, spolu s hladce šupinatou kúží pokrytou vrstvou slizu dovoluje jedinci přizpůsobit se tvarově i velmi úzkým otvorům bez patrné námahy.

Výraz obličeje bývá trvale vážný, s výrazně pokleslými tvářemi a žadonivým pohledem, což slouží tomuto tvoru jako účinná pasivní ochrana při pobytu mezi jinými ondoni, kteří ho díky tomu mylně považují za neškodného.

Potrava: Ačkoliv se tento druh v minulosti snažil přežívat mimo jiné i na kmenových buńkách a vykazoval při obstarávání potravy chování podobné hyenám, ve své přirozenosti je fakultativním koprofágem potravinového i myšlenkového traktu svého aktuálního speciminis dominantis. Konzumuje převážně již jednou jím natrávenou stravu i názory, které následně značně rozmělňuje a ve výrazně větším objemu opět vylučuje s mimořádnou chrlivostí (nejraději na veřejnosti).

Čerstvou potravu přijímá jen naprosto výjimečně a často ji po krátkém zpracování vyvrhuje. Experimentálně bylo prokázáno, že opakované podávání konkrétních čistých potravin nebo faktů z ověřitelných zdrojů vede u jedince tohoto druhu k značnému neklidu a snaze rychle změnit krmi či téma.

Základní rysy a schopnosti: Nejnápadnější vlastností je rezonanční synchronizace. Jakmile dominantní jedinec změní směr nebo názor, ondoň přitakávač provede během krátkého okamžiku stejnou změnu, často vedoucí ke kompletnímu přeladění celé argumentační soustavy. Přitom nevykazuje známky zmatení ani v případě, že nový postoj odporuje postoji předchozímu.

Další charakteristickou schopností je retroaktivní predikce. Tento ondoň dokáže velmi přesvědčivě vysvětlit, že přesně to, co se právě stalo, bylo od začátku jeho plánem. Starší výroky přitom považuje pouze za vývojové stadium současného názoru, bez ohledu na jejich konzistentnost. Při ohrožení aktivuje obranný reflex amnésia selectiva, během něhož zcela přestává rozpoznávat vlastní dřívější výroky. Obě tyto vlastnosti účinně adaptoval od ondoně krysoprasího, který je sám ovládá dokonale.

Rozmnožování: Mláďata se líhnou z náhodně kladených šupinatých vajec jako názorově neutrální. Teprve po vytvoření vazby na dospělého dominantního jedince si osvojují jeho slovník, gesta i argumentaci. Tento proces bývá překvapivě rychlý.

Ostatní: Ve volné přírodě se téměř nikdy nevyskytuje samostatně. Pokud je dlouhodobě oddělen od svého vůdčího hostitele, stává se neklidným, bezcílně bloudí a vydává zmatené zvuky vzdáleně připomínající samostatný názor. Tento stav však bývá pouze přechodný a po nalezení nového dominantního jedince rychle odezní.

Byla u něj zaznamenána nejvyšší kadence prázdných vět v celé živočišné říši.

Ondoň sebeklamný

Ondoň sebeklamný

Ondoň sebeklamný, latinsky isineum grandiosus, je silně sebestředný a sebevědomý druh ondoně, u kterého se v průběhu evoluce zcela vytratila hranice mezi objektivní realitou a retušovaným obrazem sebe sama i představ o okolním světě. Tento výrazný úkaz tuzemské fauny je nebezpečný především tím, že způsobuje značné materiální škody.

Výskyt: Prvotní endemický výskyt byl zachycen na nevelkém hnojišti severně od Brna, později se tento druh rozšířil dále na západ. Nejčastěji se vyskytuje v biotopech s vysokou koncentrací lesklých ploch, ve kterých se může zálibně pozorovat, a v bezprostřední blízkosti centrálních zásobáren, sýpek apod, které s oblibou vyprazdňuje (paradoxem je, že dříve dohlížel na jejich doplňování). Fyzicky ho lze lokalizovat jen s obtížemi, jelikož se neustále přesouvá tam, kde je zrovna nejpříznivější světlo. Zvláštní oblibu má pak ve virtuálním prostoru sociálních sítí, kde se cítí obzvláště komfortně a bezpečně.

Popis: Tělo má na pohled vždy dokonale upravené, barevné peří natupírované a nápadně načechrané, drápy pečlivě zaostřené atd., čímž se snaží zakrývat skutečný věk i svoji nadměrnou hmotnost. Pravá fyziognomie ondoně sebeklamného je však doposud vědeckou záhadou, neboť jej ještě nikdo nespatřil bez silné krycí vrstvy a maskovacích zabarvení a pro jeho úskočnost a přelétavost se ho nedaří odchytit za účelem důkladnějšího prozkoumání.

Šíří kolem sebe specifické feromony, které ho v očích kognitivně méně stabilních jedinců činí ještě hezčím a chytřejším. Zarudlý artikulační otvor specifického tvaru je uzpůsoben k neustálému chrlení střídavě sebechvály a kritiky ostatních, zatímco dolní čelist a tváře jsou evolučně výhodně fixovány v mimickém výrazu permanentní přidrzlosti a falešného úsměvu. Hlasový projev je pronikavý a neochvějně sebevědomý.

Potrava: Zkonzumuje téměř cokoliv, co je k dispozici. Není schopen lovu ani pěstování, obživu získává formou výběru (nikoliv sběru) a čerpáním komunitních zásob vytvořených jinými společenstvími. Svou potravu si hojně dochucuje tzv. lajky a selfíčky, obzvláště rád si vždy pochutná na cizím peří. Naopak je silně alergický na tvrdé plody, které nedokáže snadno rozmělnit svým artikulačně-požívacím ústrojím. Pokus o krmení tohoto ondoně elementárními potravinami s doloženým původem u něj vyvolává dávivý reflex a agresivní záchvaty tzv. dieta demagogica.

Základní rysy a schopnosti: Ondoň sebeklamný disponuje dominantním obranným mechanismem, založeným na unikátní kombinaci autocriticae absentia a anosognosia moralis, tudíž není absolutně schopen revidovat vlastní výroky, činy, ani rozpoznat vlastní selhání. Pokud je přistižen při omylu, manipulaci, lži nebo drancování komunitních zásob, jeho nervová soustava tuto informaci okamžitě přepíše do podoby záslužného či dokonce hrdinského činu, který pouze zlé a nepřející okolí nepochopilo. V případě nouze je schopen totéž interpretovat jako vinu někoho jiného.

Vyznačuje se také fenoménem zvaným asymetrická erudice. Dokáže s arogantní jistotou a poučným tónem rozebírat nejsložitější problémy ekosystému, ačkoliv jeho skutečné kognitivní schopnosti k danému tématu sotva převyšují znalosti kobylky luční (houpací). Na podobné úrovni funguje jeho jazykový aparát – navenek předstírá, že je schopen plynule komunikovat s jinými přespolními druhy, v praxi se však jeho lingvistická výbava omezuje na několik nesourodých zvuků (např. „ví vil sí“) a v případě snahy druhé strany o další komunikaci obvykle bleskurychle prchá do okolního podrostu.

V dobách hojnosti se snaží opanovat nejvydatnější teritoria, která následně vydrancuje, zanechá po sobě značný nepořádek a nakonec tuto paseku opouští, aby se uchýlil do nedalekého stínu. Pokud je vypleněná oblast obsazena jedinci jiného druhu, ondoň sebeklamný na ně z bezpečného povzdálí vytrvale a hlasitě vřeští a vyzývá je, aby zanechanou spoušť dali dopořádku. V případě, že se tak stane, má tendenci dotyčné území znovu obsadit a jeho aktuální stav vydávat za svou zásluhu, která mu dává právo ho užívat.

Rozmnožování: Reprodukční strategie nespočívá v dělení buněk, nýbrž v násobení dluhů. Místo produkce vlastních embryí loví jednodušší organismy s dosud nevyvinutým nervovým systémem a pomocí tzv. dluhopisového inkubátoru jim poskytne potravu pro jejich další tělesný a duševní rozvoj (který je však ukončen poměrně záhy). Takto vytvořený tzv. sledující roj si díky tomu zaváže doživotní věrností, ale již mu neprozradí, že inkubátor je provozován díky prostředkům, které bude muset nastřádat následující generace.

Ostatní: Ondoň sebeklamný má v přírodě nezastupitelnou roli. Slouží jako výrazná disturbance a sukcesní spouštěč pro rozvoj nových populací a zvyšování variability fauny i flóry, podobně jako to dokáží rozsáhlé přírodní požáry nebo živelné pohromy.

U projevů předstírání tohoto ondoně dosud nebylo definitivně objasněno, do jaké míry sám svým tvrzením a představám věří. Současné odhady ondoňologů se pohybují mezi 97-99%.

Dezopárty aneb vhled do duše krysařovy

Dezopárty aneb vhled do duše krysařovy

Strávil jsem dnešní odpoledne pozorováním, dokumentováním a rozhovory s účastníky té dnešní „slavné“ Vrabelovy demonstrace. Byla to opravdu zvláštní směska lidí s různými motivacemi, proč tam jsou, ale zdá se, že jedno je spojuje – neschopnost (nebo jen nechuť?) chápat souvislosti, racionálně zpracovávat informace a domýšlet důsledky. To by ale bylo na delší povídání…

Každopádně naprosto zřejmé se ukázaly být přinejmenším 3 věci:

1) „Krysař“ Vrabel nemá absolutně žádný plán (navzdory názvu jeho „projektu“), nic v podstatě konstruktivního na demonstraci nepadlo (a to ani od nikoho z dalších řečníků).

2) Vrabel se ukázal definitivně jako zbabělec a pokrytec. Tenhle člověk zblbnul několik tisíc lidí, že chce promluvit do ČT a když za ním přišli reportéři ČT udělat s ním rozhovor, odmítl to. Na otázky neodpovídal, odbrebentil si svůj naučený propagační monolog na svůj „projekt“ a pak už se jen otáčel ke kameře zády.

3) Lidí s každou Vrabelovou demonstrací ubývá, pomalu se to osekává na tvrdé jádro. Dnes se cca 3-5 tisíc „vrábeloveček“ vydalo na pochod na Kavčí Hory, během demonstrace na místě jich bylo ze začátku okolo 2-3 tisíc, ke konci sotva tisícovka, do centra pak už došly možná 2 stovky (a i ty pak stihly na Národní třídě udělal okolo pietních akcí bordel, u kterého musela zasahovat policie).

Tak tohle je ta sorta lidí, kteří by nám chtěli vládnout. Plán žádný, odbornost žádná, vlastní životy si neumí dát do pořádku (sám Vrabel je v insolvenci, do které se poslal z důvodu téměř 30 exekucí)… mám pocit, že vládu proletariátu jsme tu už měli a moc se neosvědčila.

Ondoň melounový

Ondoň melounový

Ondoň melounový, latinsky isineum melonicum, je pozoruhodný druh ondoně, jehož základní biologickou vlastností a nápadným prvkem je dvoubarevnost: na povrchu zelený, uvnitř rudý. Tato vlastnost vedla některé starší badatele k mylnému závěru, že jde o rostlinu. Ve skutečnosti se jedná o aktivního škůdce se silnými direktivními sklony.

Výskyt: Vyskytuje se zejména v konferenčních klimatických pásmech, neziskových mokřadech, na školních stávkách a podobných ekosystémech. Často migruje ve stádech, která se zvenčí jeví jako spontánní, ale ve skutečnosti se pohybují organizovaně podle velmi přesně dávkovaných ideologických feromonů.

Popis: Povrch těla je jasně zelený, místy s odstíny khaki, aby splýval s mechem, logy grantových výzev a recyklovaným papírem. Po rozříznutí – v čistě vědeckém, nikoliv kulinářském zájmu, jedná se totiž doposud o chráněný druh – je patrné sytě rudé vnitřní pletivo. Mozek má rozdělen na dvě poloviny se striktně členěnou funkcionalitou: první část je citlivá na planetární bolest, druhá disponuje schopností sestavovat seznamy zákazů.

Oči těchto jedinců bývají vlhké s rozšířenými zorničkami, prst zdvižený, brada morálně předsunutá.

Potrava: Živí se pocitem viny, uhlíkovou stopou ostatních jedinců, dotacemi, zákazovými návrhy a přesvědčením, že lidé by byli šťastnější, kdyby směli dělat pouze to, co jim ondoň mlounovitý ještě nezakázal. Jako doplněk stravy rád přijímá sóju, paniku, sušené cvrčky a morální převahu.

Základní rysy a schopnosti: Ondoň melounový je vybaven zvláštním přeměnným ústrojím, jímž dokáže z drobných změn okolního prostředí vytvářet rozsáhlé systémy hnízdní regulace. Např. z prostého nedostatku vody u jednoho napajedla odvodí během krátké doby povinný rozvrh koupání celého stáda, přidělování travin podle morální zásluhy a výchovné kruhy pro jedince, kteří dosud nerozeznali správnou linii slunečního svitu.

Tento druh se vyznačuje pozoruhodnou nepřímou úměrou mezi kognitivními schopnostmi a reálnými znalostmi na jedné straně a pevností hlasového projevu na straně druhé. Jsou schopni pojmout řád světa pomocí sdělení v několika málo, zato však definitivních vět. Při podráždění nervové soustavy vědeckými argumenty vypouští ondoň melounový ostrý signální zvuk a vyřčené se snaží zakrýt pomocí posvátných pachových značek, jejichž platnost byla předem potvrzena kmenovou radou. Má rád striktní tvrzení, naopak špatně snáší nejistotu, rozvahu, chybové úsečky a ekonomické úvahy.

Rozmnožování: Rozmnožuje se prostřednictvím školních nástěnek, instagramových infografik, klimatických výzev a naléhavých prohlášení začínajících slovy „zbývá nám posledních…“. Přesná hodnota za slovem posledních se sice v čase mění, ale rozmnožovací účinek zůstává zachován.

Ondoň melounový je schopen se křížit nebo vytvářet partnerství s ondoněm rudým. Tato případná partnerství však zpravidla končí tím, že se oba druhy vzájemně požerou.

Ostatní: Ondoň melounový tvrdí kudy chodí, že chce zachránit přírodu. Při bližším zkoumání se však ukazuje, že příroda je pro něj především argumentačním biotopem, v němž může pěstovat svůj skutečný oblíbený ekosystém: centrální plánování.