Ondoň trucovitý, latinsky isineum truculentum, je poměrně nově popsaný druh ondoně, který se vyznačuje nápadně infantilními reakcemi na jakýkoliv podnět připomínající omezení, pravidlo nebo doporučení. Jeho evoluce probíhala dlouhou dobu v těsném sousedství starších fosilních forem, zejména v okolí tzv. klausových nalezišť.
Výskyt: Nejčastěji se vyskytuje v Praze a okolí, obzvláště vyhledává přítomnost kamer mikrofonů a jiných audiovizuálních zařízení. Je schopen se neočekávaně zjevovat všude, kde se hovoří na téma „veřejný zájem“, „emise“, „omezení“, „regulace“ nebo „klimatická politika“. V období tzv. předvolebního tahu vytváří menší smečky zvané motokolonie (a sdružují se takto např. i s ondoni benzínovými, k nimž je váže bezmezná afinita). Tyto smečky se rituálně shlukují převážně kolem dopravních značek, parkovišť a komínů.
Popis: Tělo má uhlazené, na první pohled téměř s fyziognomií dospělce, avšak při bližším pozorování je patrné, že vnitřní kostra i chování zůstaly na úrovni prepubertálního stádia. Dosavadní výzkumy naznačují, že tato tzv. klausotropní neotenie je důsledkem nedokončené fáze oddělení od původního guruorganismu. Z téhož důvodu není zcela dovivinuta ani centrální nervová soustava – podstatnou část mozkové dutiny vyplňuje tzv. frackovitý podvěsek mozkový, determinující chování tohoto druhu.
Hlava ondoně trucovitého je uzpůsobena k prudkému zavrtění při každé zmínce o pravidlech. Dolní pysk je evolučně vyvinut k našpulení a mimika obličeje k výrazným uraženým nebo ironickým grimasám. Jeho zvukový projev lze připodobnit ke kombinaci poštěkávání ratlíka a kňučení opuštěného štěněte čivavy.
Potrava: Živí se primárně pocitem, že mu někdo něco bere. Za nejvýživnější potravu považuje zákazy, návrhy zákazů, náznaky zákazů a také záležitosti, které zákazem nejsou, ale po dostatečně uraženém výkladu by se tak daly chápat. V nouzi přežije i na větě „už si dneska jeden nemůže ani…“, kterou dokáže doplnit libovolným dodatkem od cigarety, přes jmenování ministra až po atmosférický osmiválec.
Jako doplněk stravy pravidelně užívá silný vývar z květů narcisů, přesto (nebo možmá práve proto) že má na něj halucinogenní účinky.
Základní rysy a schopnosti: Ondoň trucovitý má morbidně zbytnělé ego, zakrývající hluboký pocit méněcennosti a mimořádně vyvinutý trucreflex. Ten se spouští automaticky, bez účasti vyšších mozkových funkcí, jakmile okolní svět naznačí, že individuální libůstka jedince tohoto druhu nemusí být zároveň nejvyšší formou civilizačního práva. Vývojová linie ondoně trucovitého patrně ustrnula ve fázi, kdy mládě pochopí význam slova „ne“, nicméně není schopno přijmout, že by se mohlo vztahovat i na něj.
Zvláštním rozpoznávacím znakem je schopnost vydávat vzdor za argument. Narazí-li tento ondoň na pravidlo, odborný konsensus, emisní limit, klimatickou politiku, stanovisko prezidenta nebo prostou institucionální překážku, nezabývá se jeho smyslem, nýbrž tím, zda ji lze dostatečně nahlas odmítnout. Místo polemiky pak předvádí rituální odmlouvání: čím vážnější téma, tím sveřepější našpulení pysku a kroucení hlavou.
Jeho případná argumentace probíhá ve třech základních stadiích. V prvním stadiu tvrdí, že žádný problém neexistuje. Ve druhém stadiu připouští, že problém možná existuje, ale rozhodně za něj nemůže on. Ve třetím stadiu prohlásí, že i kdyby za něj mohl, nikdo mu nebude říkat, co má dělat.
Rozmnožování: Je bezpohlavní, rozmnožuje se především opakováním křivdy. Reprodukční rituál probíhá tak, že jeden exemplář splňující znaky pohlavní zralosti pronese větu typu „oni nám chtějí zakázat XXX“ a během několika minut se z blízkého okolí vylíhnou další exempláře v larválním stádiu, které sice neznají podstatu vyřčené záležitosti, ale zato ji velmi striktně odmítají.
Mláďata se následně učí nápodobou. Nejprve odmítají zeleninu, později cyklopruhy a v období formální dospělosti pak povyšují odmítání na smysl svého života.
Ostatní: Přirozeným nepřítelem ondoně trucovitého není elektromobilita, jak se dříve soudilo, nýbrž přítomnost dospělých jedinců jiných druhů, se kterými není schopen efektivní komunikace.
V jedné z raných studií tohoto dlouho neznámého druhu byla formulována hypotéza, že ondoň trucovitý disponuje schopností ve velmi krátké době (do 24 hodin) ovlivnit globální klima. Pozdější výzkum odhalil, že se jednalo o vědecký podvrh.
