Ondoň benzínový, latinsky isineum octanum, je nápadný, hlučný a velmi sebevědomý druh ondoně se silným syndromem rasové i jiné nařazenosti, který byl původně považován za nepříliš užitečný dopravní prostředek. Až podrobnější výzkum ukázal, že se jedná o živočicha s výrazně specifickou fiziologií a projevy.
Výskyt: Vyskytuje se především v blízkosti rychlých vozidel, fotografických objektivů, internetových komentářů a všeho, co se výrazně leskne, případně voní po fosilních palivech nebo výfukových zplodinách. V současné době – z vědci dosud neodhalených důvodů – obývá hustý zelený biotop, ze kterého vytěsnil původní červený druh. Jeho přirozenými místy výskytu jsou také garáže, moštárny, sociální sítě a před nedávnou dobou také Evropský parlament, kde však působil poněkud invazivně, zejména pokud se v okolí projednávaly emisní normy.
Popis: Tělo je aerodynamické, povrch petrolejové barvy výrazně leštěný. V případě potřeby umocňuje aerodynamický účinek předpažením napnuté pravé přední končetiny. Hlava bývá natočena tak, aby na ni dopadalo co nejvíce světla. Srst se nevyskytuje, byla evolučně nahrazena hladkou povrchovou úpravou, po které vše snadno sklouzne nebo steče.
V hranatém kosterním celku je sice přítomna i páteř, ale některé výzkumné týmy se dosud přou, zda jde o páteř biologickou, nebo pouze o designový doplněk, tudíž tento druh není řazen mezi obratlovce. Při pohybu vydává hluboké dunivé zvuky, jejichž informační hodnota je nízká, ale akustický dojem vyvolává značný.
Potrava: Živí se vysokooktanovým benzínem a nejlépe se mu dýchá v mediálním prostoru. Svou psychickou rovnováhu čerpá z pozorností jiných živočišných druhů a z obdivu primitivnějších vývojových stádií samiček i samečků druhu homo sapiens. V zajetí přijímá také lajky, sdílení a naaranžované fotografie s naleštěnými vozy.
Základní rysy a schopnosti: Ondoň benzínový je mistrem stádního rituálu zvaného „průjezd středem“. Tento rituál spočívá v pomalém objevení se na scéně, krátkém zrychlení neočekávaným směrem, hlasitém zavrčení a následném očekávání, že ostatní živočichové spontánně uznají jeho dominanci. Dle dlouhodobých pozorování však tato strategie nebývá příliš úspěšná.
Je také nedostižným mistrem výmluv. Je např. schopen jinému ondoňovi ukrást červené jablko a když je následně přistižen při jeho konzumaci, s vážným výrazem tvrdí, že je to jeho vlastní žlutá hruška, kterých má ve své noře plný košík, aby se pak o týden později dušoval, že ovoce nikdy v životě nejedl, protože je výhradní masožravec (jak každý přeci musí vědět). Následující den prohlásí, že i kdyby to náhodou bylo jablko někoho jiného, svým hrdinským činem dotyčného zachránil před smrtí přežráním.
Jeho nervová soustava je velmi citlivá na slova „zelená“, „emise“, „veřejná doprava“ a „společná pravidla“. Při jejich zaslechnutí se mu rozšíří zorničky, zrychlí tep a začne produkovat obranné toxické výpary.
Rozmnožování: Probíhá metamorfózou prostřednictvím sociálních sítí a spřátelených médií, kde samec tohoto druhu vypouští do okolí vizuálně výrazné signály. Ty jsou následně přebírány zárodky (ty se zřejmě samovolně oddělují jako nejnižší frakce při zpracování ropy), kteří dosud nevlastní samostatné teritorium, ale již mají utvořen názor na jeho minimální objem. Tyto signály nové jedince vývojově formují, málokdy se však dožijí skutečné dospělosti.
Ostatní: V odborné literatuře se vedou spory, zda ondoň benzínový patří mezi společenské, tažné nebo dekorační druhy. Nejnovější výzkumy připouštějí možnost, že jde vývojově o gigantickou formu přechodného článku mezi poloparazitem a parazitem.
