Ondoň přitakávač, latinsky isineum assentator, je zdánlivě mírumilovný druh, jehož potenciální nebezpečnost spočívá v behaviorální submisivitě vůči jiným druhům ondoňů a s tím spojenou absencí pocitu zadpovědnosti za cokoliv..
Výskyt: Není vázán na žádný konkrétní biotop (byl spatřen v akademických i firemních objektech, politicky exponovaných prostorech atd.), specifickým prvkem jeho výskytu je, že obývá blízké okolí vůdců ondoních smeček. Žije vždy v těsné symbióze s nějakým větším a dominantnějším druhem (specimen dominans, v poslední době především ondoněm krysoprasím) od něhož se vzdaluje jen naprosto výjimečně. Zoologové tento submisivní typ vztahu označují jako syndroma rectoproximitatis.
Popis: Dorůstá velikosti běžného ondoně, avšak nechodí vzpřímeně a tak působí výrazně menší. Vykazuje několik pozoruhodných anatomických zvláštností. Jeho obratle jsou spojeny mimořádně pružnými chrupavkami s minimálním obsahem pevných minerálů, které v případě krku umožňují vysokofrekvenční kývání hlavou bez známek únavy. V případě páteře pak umožňují zaujmout téměř libovolný tvar. Tento znak, známý jako vertebra flexibilis maximus, spolu s hladce šupinatou kúží pokrytou vrstvou slizu dovoluje jedinci přizpůsobit se tvarově i velmi úzkým otvorům bez patrné námahy.
Výraz obličeje bývá trvale vážný, s výrazně pokleslými tvářemi a žadonivým pohledem, což slouží tomuto tvoru jako účinná pasivní ochrana při pobytu mezi jinými ondoni, kteří ho díky tomu mylně považují za neškodného.
Potrava: Ačkoliv se tento druh v minulosti snažil přežívat mimo jiné i na kmenových buńkách a vykazoval při obstarávání potravy chování podobné hyenám, ve své přirozenosti je fakultativním koprofágem potravinového i myšlenkového traktu svého aktuálního speciminis dominantis. Konzumuje převážně již jednou jím natrávenou stravu i názory, které následně značně rozmělňuje a ve výrazně větším objemu opět vylučuje s mimořádnou chrlivostí (nejraději na veřejnosti).
Čerstvou potravu přijímá jen naprosto výjimečně a často ji po krátkém zpracování vyvrhuje. Experimentálně bylo prokázáno, že opakované podávání konkrétních čistých potravin nebo faktů z ověřitelných zdrojů vede u jedince tohoto druhu k značnému neklidu a snaze rychle změnit krmi či téma.
Základní rysy a schopnosti: Nejnápadnější vlastností je rezonanční synchronizace. Jakmile dominantní jedinec změní směr nebo názor, ondoň přitakávač provede během krátkého okamžiku stejnou změnu, často vedoucí ke kompletnímu přeladění celé argumentační soustavy. Přitom nevykazuje známky zmatení ani v případě, že nový postoj odporuje postoji předchozímu.
Další charakteristickou schopností je retroaktivní predikce. Tento ondoň dokáže velmi přesvědčivě vysvětlit, že přesně to, co se právě stalo, bylo od začátku jeho plánem. Starší výroky přitom považuje pouze za vývojové stadium současného názoru, bez ohledu na jejich konzistentnost. Při ohrožení aktivuje obranný reflex amnésia selectiva, během něhož zcela přestává rozpoznávat vlastní dřívější výroky. Obě tyto vlastnosti účinně adaptoval od ondoně krysoprasího, který je sám ovládá dokonale.
Rozmnožování: Mláďata se líhnou z náhodně kladených šupinatých vajec jako názorově neutrální. Teprve po vytvoření vazby na dospělého dominantního jedince si osvojují jeho slovník, gesta i argumentaci. Tento proces bývá překvapivě rychlý.
Ostatní: Ve volné přírodě se téměř nikdy nevyskytuje samostatně. Pokud je dlouhodobě oddělen od svého vůdčího hostitele, stává se neklidným, bezcílně bloudí a vydává zmatené zvuky vzdáleně připomínající samostatný názor. Tento stav však bývá pouze přechodný a po nalezení nového dominantního jedince rychle odezní.
Byla u něj zaznamenána nejvyšší kadence prázdných vět v celé živočišné říši.
